Historie školy

Podíváme-li se zpět do historie školy, která dnes nese název Jungmannova, uvědomíme si, jak úzce souvisí její vznik a rozvoj s celým vývojem školství na Berounsku. První farní škola v Berouně vznikla podle Seydlovy kroniky již ve 13.století při někdejším minoritském klášteře, později se připomíná stará školní budova ze století 14., která se v roce 1567 sesula.

V tomto roce se začala stavět nová budova u farního kostela, která je dnes také součástí Jungmannovy základní školy.

Veliký význam pro rozvoj městských a venkovských škol mělo již od 14.století založení pražské university. Právem a zvykem university bylo dosazovat na latinské školy královských měst své mistry a bakaláře. Školy s příchodem akademicky vzdělaných učitelů velice získaly. Roku 1622 za císaře Ferdinanda II. se ruší dosavadní univerzitní řád a místo učených bakalářů jsou uvedeni do škol „kantoři“.

V Berouně byla až do roku 1773 dvoutřídní škola farní, na které od roku 1640 působili vždy jeden školní mistr nebo kantor a jeden mládenec či školní pomocník. Pronikavějších změn k lepšímu doznalo naše školství teprve za vlády Marie Terezie a Josefa II. Mnoho škol převzali tehdy od jezuitů piaristé, jimž náleží také zásluha na zlepšení školních poměrů i v našem městě.

Roku 1772 bylo povoleno zřídit v Berouně normální školu (třetí třída bez latiny), rovněž bylo povoleno, aby na této škole vyučovali kněží z řádu piaristů s podmínkou, že vyučování bude probíhat v jazyce německém.

Berounská občanka Lidmila Rudolfová odkázala této škole své jmění 16 000 zlatých a dům č.31 na Plzeňském předměstí. Škola, kterou v letech 1785-87 navštěvoval český obrozenecký spisovatel a jazykovědec Josef Jungman, trvala až do roku 1809. Josef Jungman vzpomínal později, jak přišel do školy zcela bez znalosti němčiny a jak úmorně a bez pochopení se musel učit celé články nazpaměť.

Nový školní řád stanovil, aby v každém kraji byla zřízena škola hlavní a v každé provincii (zemi) v sídle zemské školní komise škola normální, jež měla být vzorem pro ostatní školy. Berounská škola patřila mezi školy normální – tedy ty, jež měli být vzorem, ale její součástí nebyla výuka budoucích učitelů. Mimopražské normální školy brzy zanikly, berounská byla proměněna ve školu hlavní. Hlavní škola v Berouně z roku 1809 byla první školou tohoto druhu na okrese. Jejím cílem bylo: naučit žáky dokonalejšímu českému mluvnictví, počtům zlomkovým a důkladnější znalosti němčiny“. Vedli ji i nadále piaristé až do roku 1869. V tomto roce přestali po 95 letech na škole působit, od tohoto data počítáme naše výročí, neboť škola přešla pod správu obce a v roce 1870 dostala název škola obecná.

V letech 1883-1884 vystavěla obec nákladem 125 000 zlatých velkou dvoupatrovou budovu vedle rezidence piaristů na Plzeňském předměstí. Byla zde umístěna jak škola obecná tak i měšťanská – chlapecká i dívčí. Podoba školy prošla za celá dlouhá léta řadou změn a za zmínku jistě stojí, že škola ne vždy sloužila pouze k výuce žáků. Za první světové války byla budova obsazena ruskou armádou.

Budovy školy, postavené v minulém století, však během let chátraly a bylo nutné je opravit. V roce 1970 proběhla velmi necitlivá modernizace školy. Byla oklepána původní štuková omítka, vsazena nová kovová okna a dveře místo původních dřevěných. Vzhled sice omšelých, ale jinak krásných budov byl naprosto změněn. S tímto neblahým dědictvím se škola potýká dodnes. Díky pochopení Městského úřadu v Berouně se podařilo v roce 1997 vzhled budovy podstatně zlepšit, vyměnit okna a zrekonstruovat vchody a chodby budovy.

Od roku 1992 nese škola ve svém názvu jméno významného jazykovědce Josefa Jungmanna.